Přiznám se, že motorky mě zas až tolik vytočit nedokáží. Doba, kdy mi sousedi tůrovali své fichtly v žalostném stavu před okny baráku už je naštěstí nenávratně pryč. V lese by určitě motorkáři blbnout neměli, ale stejně to nejsem schopen vidět jako hlavní problém.

Nemám moc ponětí, jaké haly se chystají uvnitř obce, ale bydlím mezi těmi dvěma halami na kopci v bezprostřední blízkosti. No - dřív jsem si myslel, že je to na prd, ale nijak mi vlastně nevadí. Víc by mi vadilo bydlet kdekoli jinde a na ty haly vidět při pohledu z domu. Třeba pohled z obce na kopec, kde svítí stěna Dvořákovy haly... to je vážně špatný vtip. Něco takového se vidí jen málokde. Ale...

Klidně bych souhlasil s přistavěním ještě třeba 3-4 hal, jen kdyby tu v obci bylo konečně ticho. Tady nahoře je jen velmi výjimečné, že bych ráno vstal (i v neděli) a nebyl bych rušen nějakým intenzivním hlukem. Strunová sekačka, kterou tu jeden člověk používá skoro každý den včetně víkendů, mě dokáže v 8-9 hodin ráno velmi naštvat. Stejně tak "oblíbená" pila taktéž nejradši spouštěná právě k ránu. Do toho všeho se tu staví barák, jehož dělnící (kteří tu v noci dělají opilí bugr, když vylezou z té na chodníku zaparkované maringotky) samozřejmě nejradši dělají nejhlučnější práci právě ráno.

Proč jen tu musíme být tak pozadu. Nikde jinde, kde jsem měl možnost přenocovat v jiných obcích, jsem se s tímto nesetkal. Jinde si lidé více váží svého klidu. Ani nemusím mluvit o zahraničí, kde je na tohle přímo zákon. Jak je to tady v Kunicích. Tady neexistuje žádná vyhláška upravující provoz podobných zařízení? Pokud ano, tak proč ji nikdo nedodržuje? (mám za to, že i parčík u obecního úřadu se udržuje právě v neděli)

Aspoň v neděli by tu mohl být klid celý den. Tady na kopci je jen velmi výjimečné, když o víkendu ráno vstanu a nikdo venku nic neprasí. Zajímal by mě názor ostatních. Jestli tohle trklo i někoho dalšího, nebo jestli si myslíte, že takto je to v pořádku (pak bych se asi radši časem odstěhoval... někam do Prahy, kde je kolikrát větší klid, když člověk není v centru).

Na pozemku, který sousedí s naší zahradou a na kterém se kdysi prodávaly kameny, si majitel snad založil pilu. Neumím si jinak vysvětlit ten nepřetržitý hluk motorových pil, který nás v posledním měsíci "obšťastňuje" den co den.
Zprvu jsme to tolerovali - "aha, tak oni si tam asi potřebují něco nařezat, vydržíme", když to ale trvalo týden, podívali jsme se přes plot a uviděli hromady dříví a dalších, ještě nerozřezaných kmenů. A ty hromady stále přibývají a přibývají, a tak se ptáme, slušně: "Kdypak to, pane sousede, budete mít pořezané?" Doufám, že brzo.

Radka

V jarním čísle Zpravodaje jsem psala něco málo na téma sekaček a omezení hlučných činností o víkendu atp. Bohužel nedopatřením nebyla zveřejněna reakce na tento text pana Břetislava Bednáře, která se právě tohoto týká. Zařazuji zde tedy jeho text i s tím, že bude regulérně zveřejněn v prosincovém čísle Zpravodaje.
DM


Sekačky aneb O sousedské ohleduplnosti
Zmíněný článek z čísla 2/2009 Zpravodaje jistě čtenáře zaujal. Chci na něj tímto navázat a vyjádřit se k diskutovanému tématu.
Jako jeden z mnohých užívám svoji zahrádku a chatu již 50 let, takže vím, že problém hlučnosti je stále živý a znepříjemňuje život jak trvale zde žijícím občanům, tak nám „Pražákům“ či „lufťákům“, jak nás mnozí místní nazývají. Je jedním ze zdrojů narušování dobrého vzájemného soužití. Náš Osadní řád, kterým se v osadách řídíme, stanoví, že v neděli a ve sváteční dny se zdržujeme činností, které vytvářejí nadměrný hluk. Výjimku mají jen majitelé stavebního povolení. Navíc se snažíme plánovat hlučné práce tak, aby byly ukončeny do sobotního oběda. Při stanovení tohoto omezení jsme vycházeli z práva občana – osadníka – na ticho a klid. Omezení tohoto práva připouštíme jen ve výjimečných případech (nemoc, počasí apod.). Zmíněný Osadní řád byl schválen Obecním úřadem v souladu s původní obecní vyhláškou o zajištění veřejného pořádku v obcích a osadách spravovaných tímto úřadem. Toto omezení je v našich podmínkách funkční, neboť značně ubylo případů nedodržení tohoto ustanovení. Jedná se tedy více méně o návyk se tímto ustanovením řídit. Je to naše letitá zkušenost, která za zvážení stojí.
Při hlubším zamyšlení se nad tímto problémem mne napadají některé širší souvislosti. Například proč říkáme sedmému dni v týdnu NEDĚLE? Odtud zřejmě pochází název dne, o kterém je řeč. Tento den je určen a má sloužit zaslouženému odpočinku. Zahrádkáři – chataři –, přijíždějí na své chaty a zahrádky o dnech volna, aby po celotýdenních starostech v zaměstnání zde relaxovali a načerpali nových sil pro plnění povinností na svých pracovištích, zrovna tak jako trvale zde bydlící občané. Z velkoměsta plného hluku a smogu se těšíme zejména na klid, ticho a čistý vzduch, které zde plnými doušky vychutnáváme. Sám pocházím z vesnice a dobře vím, že práce zde je celoročně tolik, že nikdy nemáme hotovo. Pracuje se zde bez ohledu na čas, aby bylo uděláno vše, co je nezbytné udělat při údržbě zahrádky, chaty nebo rodinného domku.
Současně mne však napadá i oblíbené rčení, že nejen prací je člověk živ. Autora tohoto rčení neznám, jistě je to moudrost, ke které došli naši předkové. Snad se nenajde nikdo, kdo by chtěl toto zpochybňovat. V praxi to znamená, že kromě práce a odpočinku k plnohodnotnému životu patří ještě něco víc. Je to kultura, která k životu patří, je jeho součástí. Člověk potřebuje kromě hmotného zabezpečení i kulturně žít. Vzdělávat se, zdokonalovat sebe samého, poznávat a uvědomovat si smysl lidského života, vnímat i hmotné statky, vidět krásu přírody a poznávat její zákonitosti atd. Zkrátka žít kulturně a vychutnávat díla širokého spektra kulturního dědictví. Dosti však filozofování.
Plně souhlasím s tím, že rozumný člověk nebude hlučet naschvál. To proto, že je ohleduplný ke svému okolí. Bohužel jsou však mezi námi jedinci, kteří se tak nechovají. Taková je realita. Ohleduplnost by měla být chápána jako přirozená vlastnost člena lidské pospolitosti. Není-li dodržována, pak v zájmu převážné většiny občanů by měla existovat nějaká norma, která by vhodným způsobem omezovala tyto neodpovědné a neohleduplné jedince. A od toho máme zákony a vyhlášky, které tyto normy stanoví. Nepoučitelným je třeba připomenout, že se nemohou chovat bezohledně, a tím poškozovat práva ostatních. Ve výjimečných případech rozumný člověk má pochopení pro ty, kteří neměli jinou možnost hlučnou práci vykonat. K ohleduplnosti patří i určitá míra tolerance a dobré vůle vyjít sousedům vstříc. Není ponížením, přijde-li člověk v nouzi a požádá sousedy o toleranci a dobrou vůli. Naopak je to důkaz jeho odpovědnosti ke kolektivu. Takže jsem pro částečné časové omezení používání hlučných strojů o nedělích a svátcích. Jsem přesvědčen, že to převážná většina občanů, včetně nás zahrádkářů a chatařů, uvítá.
Břetislav Bednář, zahrádkář, Vidovice

V podstatě souhlasím s výše uvedeným příspěvkem...Určitě není možné přes víkend zakázat jakoukoliv činnost,jen aby byl všude klid, protože někdy se prostě práce udělat musí. Ale je opravdu nutné cirkulárky, křovinořezy, motorové pily, sekačky a další hlučné stroje vytahovat v době oběda, kdy by měl být alespoň chvíli klid? To nemluvím o těch, co tu bydlí přes týden, nemají co dělat a jsou např. v důchodu....nad takovými případy si myslím, že by bylo třeba se zvlásť zamyslet, protože právě tyto případy jsou o toleranci a sousedském soužitím